Městská knihovna v Přerově

Patříte mezi milovníky severské krimi literatury? Také jste naplno podlehli tomuto literárnímu fenoménu, který u nás i ve světě zažívá v posledních letech obrovský boom? Pak právě pro vás je určena naše velká březnová soutěž nazvaná „Zločiny ze severu“, která, jak již název napovídá, je věnována knižním příběhům z drsného skandinávského prostředí. Pakliže tedy rádi prožíváte spletité osudy spolu s problémovými hrdiny se spoustou slabostí, se zaujetím odkrýváte tajemné motivy zločinů a nevadí vám ani detailní pasáže plné brutality a potoků krve, zapojte se do pátrání po správných odpovědích našich zapeklitých soutěžních otázek!

Pořídili jste si svůj první tablet a příliš si nevíte rady s jeho ovládáním a nastavením? Nevíte, jaké aplikace jsou užitečné a jak se k nim dostat? Nebo se snad teprve rozhodujete, jaký tablet si koupit a ztrácíte se v jejich nepřeberné nabídce? Přijďte proto do Městské knihovny v Přerově na další přednášku Ing. Pavla Cimbálníka, který vás uvede do problematiky tabletů a pokusí se odpovědět na všechny vaše otázky.

Říká vám něco jméno Emilie Pavlína Věnceslava Kittlová? Pokud ne, vězte, že pod tímhle rodným jménem se neukrývá nikdo jiný, než světoznámá česká operní pěvkyně a všestranně vzdělaná a talentovaná Ema Destinnová či chcete-li Emmy Destinn. Tato umělkyně, jež byla zprvu odmítnuta v Národním divadle v Praze, se později stala hvězdou Metropolitní opery v New Yorku, kde zpívala slavné hity např. po boku tenora Enrica Carusa. Únorové setkání seniorů, kteří navštěvují Kulturní akademii knihovny, bude věnováno právě této výjimečné ženě, od jejíž smrti v lednu roku 1930 uplynulo letos již 85 let.

Ptáme-li se po smyslu života, nelze začít jinak, než smyslem závěrečného účtu. Je to věčná otázka, kvůli níž se v historii mnohokrát zabíjelo a bohužel stále ještě zabíjí. Pokusme se hledat odpověď pátráním po zkušenostech v dobách minulých i těch současných, a to na další přednášce Ing. Miroslava Šmídy z cyklu nazvaného Vím už, co nevím? Na závěr bude následovat tradiční nácvik již posledního pocitu ze Šulcova autogenního tréninku - "vidění barvy", čímž ukončíme své sebezdokonalování podle této dnes již "staré a klasické", nicméně velmi skvělé evropské školy.