Velká prázdninová internetová soutěž - Cesty s vůní jídla
Dnes je: 21. 8. 2017. Do konce soutěže zbývá 13 dnů.

Léto je jako stvořené k cestování a poznávání nových míst jak u nás, tak v zahraničí. A co by to bylo za toulky, kdybychom při nich vynechali ochutnávky tradičních pokrmů? Českou kuchyni jistě všichni známe velmi dobře, ale co takové kulinářské umění ostatních evropských zemí? Víte, kterými národními pochoutkami se mohou pochlubit třeba naši sousedé nebo ostrovní státy? Vydejte se proto o prázdninách na cesty, které voní jídlem, a zároveň se zapojte do naší velké internetové soutěže, v níž hrají pochoutky z nejrůznějších koutů Evropy hlavní roli.

Každý prázdninový týden, a to pravidelně ve čtvrtek, se na internetové stránce Městské knihovny v Přerově (www.knihovnaprerov.cz/soutez/) budou objevovat nové soutěžní otázky. První z celkového počtu devíti otázek bude zveřejněna již ve čtvrtek 6. července 2017.

Všechny soutěžní otázky budou vystaveny na webu celý měsíc až do neděle 3. 9. 2017, kdy bude celá soutěž ukončena. Do této doby budete moci na otázky odpovídat, a to buď každý týden jednotlivě, nebo hromadně na konci soutěže. Je důležité, aby všechny odpovědi byly odeslány v řádném termínu a v případě zasílání přes internet ze stejné e-mailové adresy, a to na knihovní e-mail aktivity@knihovnaprerov.cz.

Po ukončení soutěže budou vylosováni tři nejúspěšnější soutěžící, kteří správně odpoví na co největší počet otázek. Výherci budou odměněni hodnotnými knižními cenami a ti z nich, kteří nebudou uživateli naší knihovny, získají navíc bezplatnou registraci do 28. února 2018.

Soutěže se mohou zúčastnit jak uživatelé Městské knihovny v Přerově, tak ti, kteří nejsou registrovanými uživateli našich knihovních služeb. Registrovaní účastníci soutěže musí s každou odpovědí uvést své jméno a číslo čtenářského průkazu. Soutěžící, kteří nejsou registrovanými uživateli knihovny, musí s každou odpovědí uvést své kontaktní údaje (jméno, příjmení, rok narození, adresu a e-mailovou adresu, popř. telefonní číslo), abychom je mohli v průběhu soutěže správně identifikovat.

Ze soutěže jsou vyloučeni zaměstnanci organizátora a jejich rodinní příslušníci. Za rodinné příslušníky se pro účely této soutěže považují osoby tvořící domácnost a/nebo osoby blízké.

Úplné podmínky a pravidla soutěže jsou uveřejněny na www stránkách knihovny.




Otázka č. 1:

Ačkoli jsou Poláci našimi sousedy, o jejich kuchyni toho stále příliš mnoho nevíme. Polskou kuchyni nejvíce ovlivnila kuchyně česká, německá a maďarská (především co se týče sytých masitých jídel s bramborami a zelím), ruská a litevská se svými zvěřinovými pokrmy a také židovská, z níž Poláci převzali některé sladkosti. Své typické pokrmy mají podobně jako jinde ve světě spíš jednotlivé polské kraje. Společné jsou však oblíbené základní suroviny, k nimž se řadí červená řepa, brambory, zelí, houby nebo mléko. Také národní pokrm ve stylu „eintopf“, který kraluje polským hlavním chodům, je směsí zelí, masa, cibule, špeku a mnoha dalších ingrediencí a má desítky variant. Některé recepty počítají i s houbami, červeným vínem nebo sušenými švestkami. Nejlepší je, podobně jako guláš, pár dní odleželý a vícekrát ohřívaný.


ZNÁTE NÁZEV TOHOTO TRADIČNÍHO POLSKÉHO POKRMU?




Otázka č. 2:

Bouillabaisse (česky bujabéza) je původně jednoduchý rybářský pokrm z Marseille, který v současnosti patří k nejvyhledávanějším provensálským rybím specialitám a jehož cena odpovídá kvalitě použitých surovin a ingrediencí. V Marseille se recept na tuto polévku mění od rodiny k rodině – chuť je tedy pokaždé jiná, ovšem jen zřídkakdy se vaří pro méně než 10 lidí. Platí, že čím více ryb v kombinaci s provensálským kořením bujabéza obsahuje, tím je lepší. Často se připravuje z mořského úhoře a mořského kohouta, ale původní marseilleská polévka se neobejde zvláště bez kostnaté ryby, která žije ve skalnatých zátokách a útesech blízko pobřeží a je podivná nejen svým jménem, ale také odpudivá svým vzhledem.


JAK SE JMENUJE TATO RYBA, NEZBYTNÁ PRO PŘÍPRAVU BUJABÉZY?




Otázka č. 3:

Fenkata (fenek = králík) je velká králičí hostina, která nejčastěji probíhá v přírodě. Původně vyjadřovaly tyto hostiny vzpouru proti rytířům okupujícím ostrov, kteří sami králíky lovili a místním to zakazovali. Nejvýznamnější fenkata probíhá spolu s oslavou dožínek na konci června, kdy se lidé shromáždí a pojídají králíky, popíjejí víno, zpívají lidové písně a protančí celou noc. Fenkata se rovněž pořádá při výjimečných příležitostech, kdy si rodina zamluví venkovskou restauraci pro odpolední oslavu, přičemž spousta vesnických hospůdek se přímo zaměřuje na pořádání fenkat pro velké skupiny stolovníků. Způsoby přípravy králíka jsou různé – maso se smaží na olivovém oleji, peče, dusí, podává se s těstovinami nebo zapéká v těstě.


VÍTE, PRO KTERÝ EVROPSKÝ OSTROV JE FENKATA TYPICKÁ?




Otázka č. 4:

Není divu, že řecká kuchyně patří k velmi oblíbeným a vyhledávaným – každý si v ní totiž najde něco: ryby, kozí či jehněčí maso, vynikající sýry, čerstvé saláty a bylinky, lahodné dezerty. Řecká kuchyně v sobě snoubí to nejlepší ze Středomoří a Balkánu a také tento tradiční pokrm je toho důkazem. Najdete v něm spoustu rajčat, lilku, olivového oleje, mletého masa nebo také skořice, a to vše zalité bešamelovou omáčkou. Příprava tohoto jídla je sice poměrně složitá a zdlouhavá, ale výsledek rozhodně stojí za námahu. Pro dokonalý výsledek jsou zapotřebí kvalitní suroviny a jistá dávka trpělivosti. Nejzábavnější částí přípravy je určitě opakované vrstvení, dokud vám nedojdou suroviny – začíná se zpravidla plátky brambor, po nichž následuje bešamel, masové ragú a lilek, přičemž je nutné, aby poslední vrstvu tvořil nadýchaný bešamel.


JAK ZNÍ NÁZEV TÉTO TYPICKÉ ŘECKÉ POCHOUTKY?




Otázka č. 5:

Tento piškotový dort patří k největším hitům Maďarska a je skutečnou výzvou pro všechny profesionální i amatérské cukráře. Skládá se totiž z několika korpusů (tradičně se udává počet pět až sedm), přičemž každý se peče zvlášť a potírá se vrstvou máslového čokoládového krému. Samotný vrch dortu se pak přelévá křupavou karamelovou polevou. Svůj název dostal vypečený zákusek podle maďarského cukráře, který se tímto sladkým výrobkem proslavil nejen ve své rodné zemi, ale i jinde ve světě. Když odcházel do penze, prozradil svůj do té doby přísně tajný recept Budapešťskému cechu cukrářů a výrobců medového chleba.


TUŠÍTE, O KTERÉ VYHLÁŠENÉ SLADKOSTI JE ŘEČ?




Otázka č. 6:

Návykově pikantní sobrassada je kulinářskou mallorskou ikonou. Vyrábí se ve velkém v továrnách a prodává v obchodech, ale ještě poměrně nedávno byla její výroba domácí záležitostí. V závislosti na podmínkách a výrobních postupech výrobců bývá výsledná sobrassada tmavší či světlejší, měkčí či tvrdší. Nedá se však říci, která je lepší – každá je prostě jiná. Na Mallorce je doslova všudypřítomná – používá se do polévek, rýžových a dušených jídel, podává se s chlebem, medem, fíky, vejci nebo na pizze… Představuje univerzální surovinu, kterou lze obohatit každé ostrovní jídlo. Výborná je např. nakrájená na tenké plátky a opečená nad dřevěným uhlím.


JAKÝ VÝROBEK SI U NÁS MŮŽEME POD POJMEM „SOBRASSADA“ PŘEDSTAVIT?




Otázka č. 7:

Tento pokrm vynalezli chudí Andalusané, když se snažili z levných a dostupných surovin jako byl chléb, česnek a olivový olej připravit něco nového. Rajčata, která jsou pravým základem tohoto jídla, však přibyla do receptu až poté, co jim na chuť přišli španělští kolonizátoři. Dnes patří polévka ze studených rajčat, paprik, cibule a česneku ke stálicím španělské kuchyně a existuje v několika verzích - někdy mívá podobu hladkého krému, jindy je zahušťována chlebem, jí se tradičně lžící z talíře nebo se pije ze sklenic na baru. Podstatná je ale vždy kvalita používaných surovin, a to jak čerstvé a zralé zeleniny, tak bylinek – bazalky, petrželky či oregana. V horkých dnech velmi oceníte její chladivý efekt, který ještě umocníte, přidáte-li špetku chilli nebo malou feferonku. Pálivá jídla totiž vyvolávají pocení, které lidské tělo ochladí.


ZNÁTE NÁZEV TÉTO ŠPANĚLSKÉ POLÉVKY SERVÍROVANÉ ZA STUDENA?




Otázka č. 8:

Otázka bude zveřejněna ve čtvrtek 24. 8. 2017.




Otázka č. 9:

Otázka bude zveřejněna ve čtvrtek 31. 8. 2017.




Všechny odpovědi musí být zaslány nebo odevzdány do neděle 3. září 2017 do 24.00 hodin.


Městská knihovna v Přerově | tisk | nahoru