Nejkrásnější milostné dopisy - soutěž
Dnes je: 25. 3. 2017. Do konce soutěže zbývá 6 dnů.

Březen – měsíc čtenářů je po roce opět tady a my vám jako obvykle přinášíme velkou internetovou soutěž. Tentokrát jsme se rozhodli zaměřit pozornost na nejkrásnější milostné dopisy slavných, které kdy byly napsány. Nahlédněte tedy spolu s námi v březnu do zákulisí těch nejznámějších milostných příběhů světa, zalistujte si v soukromé korespondenci plné citů a zkuste na základě indicií odhalit jména autorů nebo těch, kterým byla jejich slova určena.

Každý březnový týden, a to pravidelně vždy v úterý a ve čtvrtek, se na internetových stránkách Městské knihovny v Přerově (www.knihovnaprerov.cz/soutez/) budou objevovat nové soutěžní otázky. První z celkového počtu devíti otázek bude zveřejněna již ve čtvrtek 2. břena 2017.

Všechny soutěžní otázky budou vystaveny na webu celý měsíc až do pátku 31. 3. 2017, kdy bude celá soutěž ukončena. Do této doby budete moci na otázky odpovídat, a to buď každý týden jednotlivě, nebo hromadně na konci měsíce. Je důležité, aby všechny odpovědi byly odeslány v řádném termínu a v případě zasílání přes internet ze stejné e-mailové adresy, a to na knihovní e-mail aktivity@knihovnaprerov.cz.

Po ukončení soutěže budou vylosováni tři nejúspěšnější soutěžící, kteří správně odpoví na co největší počet otázek. Výherci budou odměněni hodnotnými knižními cenami a ti z nich, kteří nebudou uživateli naší knihovny, získají navíc bezplatnou registraci do 30. září 2017.

Soutěže se mohou zúčastnit jak uživatelé Městské knihovny v Přerově, tak ti, kteří nejsou registrovanými uživateli našich knihovních služeb. Registrovaní účastníci soutěže musí s každou odpovědí uvést své jméno a číslo čtenářského průkazu. Soutěžící, kteří nejsou registrovanými uživateli knihovny, musí s každou odpovědí uvést své kontaktní údaje (jméno, příjmení, rok narození, adresu a e-mailovou adresu, popř. telefonní číslo), abychom je mohli v průběhu soutěže správně identifikovat.

Ze soutěže jsou vyloučeni zaměstnanci organizátora a jejich rodinní příslušníci. Za rodinné příslušníky se pro účely této soutěže považují osoby tvořící domácnost a/nebo osoby blízké.

Úplné podmínky a pravidla soutěže jsou uveřejněny na www stránkách knihovny.




Otázka č. 1:

Josefíně.

Už Vás nemiluji; naopak, nenávidím Vás. Jste ničemnice, vskutku zvrhlá, vskutku hloupá, opravdová Popelka. Vůbec nikdy mi nepíšete, Vy svého chotě nemilujete; víte dobře, jak ho vaše dopisy blaží, a přece nedokážete naškrábat ani půltucet řádků, ačkoli je to hotovo v mžiku! Co vlastně celý den děláte, paní? Jaká činnost je tak důležitá, že Vám krade čas na psaní věrnému milovníku? Jaké jiné pouto je tak naléhavé a neodbytné mimo lásky, něžné a vášnivé lásky, kterou jste mu slíbila? Kdo je asi ten nový a úžasný milenec, že Vám zabírá každičkou chvilku, ovládá celé Vaše dny a brání Vám věnovat pozornost choti? Střezte se, Josefíno, jedné krásné noci se dveře rozletí a já budu stát na prahu.

Marie-Josephe-Rose (Josefína), jíž je adresován tento dopis, vypovídající o složitém a bouřlivém vztahu, vyrostla na ostrově Martinique. Jako mladá dívka byla provdána za bohatého vikomta, s nímž měla dvě děti. Manželství však skončilo šlechticovou smrtí na popravišti a Josefína se v roce 1795 seznámila s mladým dělostřeleckým důstojníkem, který se do vdovy vášnivě zamiloval. Roku 1796 uzavřeli oba milenci občanský sňatek, který byl ovšem plný nevěr a milostných aférek. Když se slavný vojevůdce nedočkal od své ženy dědice, který by po něm převzal vládu, prohlásil manželství roku 1809 za neplatné a Josefína se odstěhovala do své oblíbené rezidence v Malmaison. I poté ale dostávala od svého bývalého manžela dopisy plné lásky a stesku.


POZNÁTE AUTORA DOPISU, KTERÝ SE V BITVÁCH VYZNAČOVAL CHLADNOSTÍ, PŘESTO MĚL VELMI ROMANTICKÉ SRDCE?




Otázka č. 2:

Vím, že všechny tyhle dopisy, aférky se sukněmi, učitelkami „angličtiny“, cikánskými modelkami, asistentkami „s dobrými úmysly“, „zplnomocněnými vyslankyněmi ze vzdálených míst“ jsou jenom flirty a že hluboko pod tím se Ty a já něžně milujeme, a tak pokračuj v nesčetných dobrodružstvích, v bušení na dveře, nadávkách, urážkách, mezinárodních výmyslech – přece se budeme vždycky vzájemně milovat… Všechno tohle se opakovalo celých sedm let, co spolu žijeme, a záchvaty vzteku, kterými jsem prošla, mě přivedly pouze k pochopení, že Tě miluji víc než svou vlastní kůži, a třebaže mě možná nemiluješ stejně, trochu mě přece jen miluješ. Není to tak?... Budu pořád doufat, že to tak bude i nadále, a jsem s tím svolná.

Už navenek tvořili velmi nerovný pár – ona byla drobná a krásná, on zavalitý a ošklivý. Jejich společný život byl divadlem nejen pro nejbližší okolí, ale i pro celou širokou veřejnost a bohémské umělecké kruhy. Poprvé se vzali v roce 1929. O jeho mimomanželských záletech svědčí četné dopisy, které pocházejí z období jejich mnoha rozchodů, avšak ani ona se nevěrám rozhodně nevyhýbala. Její náručí prošla spousta mužů (mj. Lev Trockij), ale i žen. V létě 1939 zažádali o rozvod, aby se v prosinci 1940 znovu vzali a žili podobně divoce jako předtím. Pyšnili se tím, co v umělecké sféře dokázal ten druhý, navzájem se podváděli a následně usmiřovali. Jejich bouřlivý vztah ukončila až její smrt v roce 1954.


VÍTE, O KTERÉ DVA VÝZNAMNÉ PŘEDSTAVITELE UMĚLECKÉHO SVĚTA SE JEDNÁ?




Otázka č. 3:

Včera v noci se mi o Tobě zdálo. Podrobnosti si moc nepamatuji, vím jen, že jsme do sebe splývali, já byl Tebou, Ty mnou. Nakonec jsi začala hořet, nevím jak. Vzpomněl jsem si, jak jsme tenkrát uhasili oheň šaty, vzal jsem starý kabát a tloukl jím do Tebe. Jenže vtom zase začalo to přeměňování a šlo to tak daleko, že nakonec jsi tam už vůbec nebyla a místo toho jsem začal hořet já a taky jsem do sebe tloukl tím kabátem. Nepomohlo to však a jenom to potvrdilo mou dávnou obavu, že tyhle věci oheň neuhasí. Mezitím naštěstí přijeli hasiči a nějak Tě zachránili. Byla jsi však jiná než předtím, jako duch, jako by Tě nakreslili křídou na tmavé pozadí, a padlas, mrtvá nebo snad omdlelá radostí ze své záchrany, do mé náruče. Ale vtom znovu začalo to nejasné přelévání, takže jsem možná padl do něčí náruče já.

Byl začátek roku 1920, když se zrodil dvouletý, velice vášnivý vztah plný trápení, který byl však více než na osobních setkáních založen na písemné komunikaci. Původně si psali německy, později na jeho přání přešla jejich komunikace do češtiny. Ačkoli ho její živelnost silně přitahovala, mnohem více se bál prozrazení před jejím manželem a vlastní sexuality. Jeho předchozí vztahy ztroskotaly, protože jeho surrealistická mysl byla plná neovladatelných úzkostí a obav. Fyzicky se setkali pouze dvakrát – poprvé spolu strávili čtyři dny ve Vídni, později se viděli na pár hodin v pohraničním Gmündu. Poté, co po mnohých úvahách napsala, že svého manžela nikdy neopustí, začala z jejich dopisů vyprchávat vášeň, až jejich korespondence ustala nadobro. Zemřel na tuberkulózu dva roky poté, co tento nenaplněný vztah ukončil. Její dopisy se ztratily, ona však ty jeho opatrovala po celý zbytek svého života.


ZNÁTE JMÉNO ŽENY, UZNÁVANÉ ČESKÉ NOVINÁŘKY, KTERÉ JE ADRESOVÁN VÝŠE UVEDENÝ DOPIS?




Otázka č. 4:

Marie! Marie!

Ach, dovol mi opakovat to jméno aspoň stokrát, nebo spíš tisíckrát; protože teď tři dny žilo ve mně a dusilo mne, vzněcovalo mne. Já ti teď nepíši, ne, jsem Ti blízko. Vidím Tě, slyším… Věčnost v Tvém náručí… Nebe, peklo, to vše je v Tobě a dokonce ještě mnohem víc… Ach! Nech mne blouznit v mém deliriu. Bídná, opatrnická, úzká skutečnost již pro mne není dosti. Musíme své životy žít plně, i své lásky a bolesti…! Ach! Máš mne za schopna sebeobětování, čistoty, umírněnosti a zbožnosti, že je to tak? Ale už o tom nepromluvme ani slůvko… to Ty se musíš tázat a hledat závěry, spasit mne podle svého uvážení. Nech mne šílet beze smyslů, když pro mne nemůžeš nic, nic udělat. Dělá mi dobře, že s Tebou teď mluvím. Má to tak být! Bude to!!!

Krásné, avšak nešťastně vdané hraběnce Marii, matce dvou malých dcer, bylo 27 let, když se roku 1832 poprvé setkala s mladým, vysokým a zelenookým muzikantem, pocházejícím ze zapadlé vesnice kdesi v Uhrách. Toto osudové střetnutí stálo na počátku desetiletého mileneckého vztahu plného lásky, ale i hořkosti. Po smrti starší dcery se Marie odmlčela, avšak když po opětovném setkání zjistila, že je těhotná, nadobro opustila manžela a putovala se svým milencem střídavě po Švýcarsku, Německu, Francii a Itálii, kde se také narodily dvě z jejich tří dětí. Horečné koncertování jí však odvádělo talentovaného muže na celé měsíce a ona začala intuitivně cítit nejednu nevěru. Poslední rozepři přinesly zprávy o umělcově údajném poměru s tanečnicí Lolou, čímž jejich styky definitivně skončily a oba se znovu setkali až po sedmnácti letech v Paříži, kdy již každý žil svůj vlastní život.


TUŠÍTE, O KTERÉM VELKÉM HUDEBNÍM SKLADATELI 19. STOLETÍ JE ŘEČ?




Otázka č. 5:

Miláčku,

prosím, prosím, nebuď tak sklíčený – brzy se vezmeme a pak tyhle osamělé noci skončí navždy – a dokud ještě nejsme svoji, já Tě miluji, miluji každou minutečku dne i noci – možná tomuhle neporozumíš, ale někdy, když je mi po Tobě obzvlášť smutno, se mi moc těžko píše – a Ty vždycky víš, kdy???? – úplně to bolí – a já Ti to nemohu říci. Kdybychom byli spolu, věděl bys, jak je to silné – jsi tak milý, když jsi melancholický. Miluji Tvoji smutnou něhu, když jsem Ti ublížila. To je jeden z důvodů, proč našich hádek nedokážu litovat – a Tebe tak trápily – ty milé, sladké spory, když jsem se tolik snažila, abys mne políbil a zapomněl – na světě neexistuje nic, co bych chtěla krom Tebe – a Tvé vzácné lásky – všechny materiální věci jsou k ničemu.

Alabama, horká červencová noc roku 1918. Třiadvacetiletý nadporučík 67. dělostřeleckého pluku a začínající spisovatel potkává na taneční zábavě neuvěřitelně krásnou dívku, která právě dokončila střední školu. Již v září se rozhodne, že se s ní ožení. Vzali se v New Yorku v dubnu roku 1920, měsíc po vydání jeho prvního slavného románu, který oběma zaručil obdiv celého města. Stali se zlatým párem a symbolem elegance, přepychu i lehkomyslnosti. O rok později se jim narodila dcera, ovšem už tehdy začal být na jejich manželství patrný vliv náročného životního stylu plného večírků a nadměrné konzumace alkoholu. Nevyšel ani pokus o uspořádání rozvráceného vztahu – následovala žádost o rozvod, předávkování prášky na spaní a v roce 1930 i její první psychické zhroucení. Další léta strávila na různých evropských i amerických klinikách pro duševně nemocné. Zatímco byla ještě stále v nemocnici, její manžel zemřel roku 1940 na infarkt.


UVEĎTE JMÉNA OBOU SLAVNÝCH PŘEDSTAVITELŮ NEWYORSKÉ JAZZOVÉ GENERACE DVACÁTÝCH LET.




Otázka č. 6:

Má drahá, jenom moje,

už zase jsem od Tebe dostal podivný dopis. Už zase chrlíš na mou hlavu všechna možná obvinění. Kdo Ti řekl, že se nechci vrátit do Moskvy, že jsem odtamtud odešel nadobro a že se tam tenhle podzim nevrátím? Nenapsal jsem Ti snad srozumitelně rusky, že se v září určitě vrátím a budu s Tebou až do prosince? Tak napsal nebo nenapsal? Obviňuješ mne, že nejsem upřímný, a přitom si nepamatuješ nic z toho, co jsem Ti řekl nebo napsal. A já si prostě nedokážu představit, co mám se svou ženou udělat nebo jak už bych jí měl psát. Píšeš, že se při čtení mých dopisů chvěješ, že je čas rozejít se spolu, že na tom všem je něco, co dost dobře nedokážeš pochopit. Napadá mne, miláčku, že za tenhle zmatek nejsem odpovědný ani já, ani Ty, ale někdo, s kým jsi mluvila…

Olga byla vysoká, tmavovlasá kráska s výrazným obličejem a živýma očima, které se dostalo vzdělání v hudbě, kreslení i cizích jazycích. Kvůli dluhům, v nichž rodinu po smrti zanechal její otec, nastoupila na dramatickou školu a později se stala členkou Moskevského uměleckého divadla. Se svým budoucím manželem se seznámila v roce 1898 na zkoušce divadelního představení, se kterým se chystala uchvátit celou ruskou metropoli. Brzy si začali dopisovat a o rok později se stala jeho milenkou. Počáteční románek brzy přerostl v hlubokou lásku, která však byla poznamenána častým a dlouhým odloučením. Vzali se tajně v květnu 1901, avšak potomka se nedočkali – Olga potratila. Po boku milovaného manžela věrně setrvala až do jeho smrti zaviněné těžkou a vleklou chorobou. Dojemné dopisy plné lásky psala Olga svému muži i nadále, přestože již nebyl naživu.


POZNÁTE, KTERÝ DRAMATIK POCHÁZEJÍCÍ Z NEVOLNICKÉ RODINY JE AUTOREM DOPISU?




Otázka č. 7:

Byla jsi nádherná, má Julietto, po všechny ty temné a bouřlivé dny. Kdykoli jsem potřeboval lásku, dalas mi ji, buď požehnána! Kdykoli jsem ve svém, nikdy bezpečném úkrytu po noci vyčkávání zaslechl harašit ve dveřích klíč v Tvé chvějící se ruce, temnota a nebezpečí kolem mne byly náhle tytam – a vešlo světlo! Nikdy nesmíme zapomenout na ty strašné a zároveň tak sladké hodiny, kdy jsi mi v přestávkách mezi boji byla tak blízko. Po celý život nosme v paměti tu temnou komůrku s vybledlými závěsy, dvěma židlemi, které stály vedle sebe, jídlo, které jsme zhltli na rohu stolu, studené kuře, které jsi přinesla; naše rozkošné hovory, Tvé laskání, Tvé obavy, Tvou oddanost. Udivovalo Tě, že mne nacházíš klidného a vyrovnaného. Víš, odkud klid a vyrovnanost pramenily? Od Tebe…

Proslulá krasavice Julietta byla nejvýznamnější z dlouhé řady milenek slavného muže, který se po celý život rád věnoval psaní, politice, dobrému jídlu a krásným ženám. S Juliettou se seznámil v roce svého sňatku s manželkou Adélou a obě tyto osudové ženy s ním zůstaly až do konce jeho života – Adéla coby poslušná manželka, Julietta v roli milenky, sekretářky a pečovatelky. Julietta mu byla hluboce oddána, za což ji obdivoval, zatímco Adéliny slzy a protesty pro něj znamenaly jen pramálo. Aniž Julietta cokoli tušila, udržoval její milenec ještě další poměr s náročnou Léonií, na kterou však později docela zapomněl – nesnášela totiž stejně dobře jako Julietta jakékoli ponížení, které jí způsobil. Když Adéla v roce 1868 zemřela, stala se Julietta ve svých 62 letech konečně jeho veřejně uznávanou partnerkou. Přežil ji pouze o dva roky, neboť z její ztráty v roce 1883 se nikdy nevzpamatoval.


ODHALÍTE JMÉNO VÝZNAMNÉHO FRANCOUZE, KTERÝ BYL SOUČÁSTÍ TOHOTO MILOSTNÉHO TROJÚHELNÍKU?




Otázka č. 8:

Otázka bude zveřejněna v úterý 28. 03. 2017.




Otázka č. 9:

Otázka bude zveřejněna ve čtvrtek 30. 03. 2017.




Všechny odpovědi musí být zaslány nebo odevzdány do pátku 31. března 2017 do 24.00 hodin.


Městská knihovna v Přerově | tisk | nahoru