Od tradic až k jazzu v Přerově a na Hané - soutěž
Dnes je: 28. 5. 2016. Soutěž byla ukončena!

Březen – měsíc čtenářů je po roce opět tady a my vám jako obvykle přinášíme velkou internetovou soutěž. Tentokrát jsme se rozhodli zaměřit pozornost na Přerov, město na řece Bečvě, které je svou zeměpisnou polohou křižovatkou cest, srdcem Moravy a součástí etnografické oblasti Hané. Prostřednictvím soutěžních otázek se přeneseme např. do doby Komenského a Blahoslava, podíváme se na hanácké tradice a zakusíme i podmanivou atmosféru přerovského kulturního centra, městského domu, v němž po několik dní v roce pravidelně zní jazzové tóny.

Každý březnový týden, a to pravidelně vždy v úterý a ve čtvrtek, se na internetových stránkách Městské knihovny v Přerově (www.knihovnaprerov.cz/soutez/) budou objevovat nové soutěžní otázky. První z celkového počtu deseti otázek bude zveřejněna již v úterý 1. března 2016.

Všechny soutěžní otázky budou vystaveny na webu celý měsíc březen až do čtvrtka 31. 3. 2016, kdy bude celá soutěž ukončena. Do této doby budete moci na otázky odpovídat, a to buď každý týden jednotlivě, nebo hromadně na konci měsíce. Je důležité, aby všechny odpovědi byly odeslány v řádném termínu a v případě zasílání přes internet ze stejné e-mailové adresy, a to na knihovní e-mail aktivity@knihovnaprerov.cz.

Po ukončení soutěže bude vylosováno 5 nejúspěšnějších soutěžících, kteří správně odpoví na co největší počet otázek. Výherci budou odměněni hodnotnými knižními cenami a ti z nich, kteří nebudou uživateli naší knihovny, získají navíc bezplatnou registraci do 30. září 2016.

Soutěže se mohou zúčastnit jak uživatelé Městské knihovny v Přerově, tak ti, kteří nejsou registrovanými uživateli našich knihovních služeb. Registrovaní účastníci soutěže musí s každou odpovědí uvést své jméno a číslo čtenářského průkazu. Soutěžící, kteří nejsou registrovanými uživateli knihovny, musí s každou odpovědí uvést své kontaktní údaje (jméno, příjmení, rok narození, adresu a e-mailovou adresu, popř. telefonní číslo), abychom je mohli v průběhu soutěže správně identifikovat.

Ze soutěže jsou vyloučeni zaměstnanci organizátora a jejich rodinní příslušníci. Za rodinné příslušníky se pro účely této soutěže považují osoby tvořící domácnost a/nebo osoby blízké.

Úplné podmínky a pravidla soutěže jsou uveřejněny na www stránkách knihovny.




Otázka č. 1:

Strava na Hané bývala navzdory bohatství úrodného kraje spíše prostá. Vařilo se ze surovin, které poskytovalo hospodářství a domácnost. Častým jídlem tak byly třeba brambory na loupačku zapíjené mlékem nebo obyčejné neplněné buchty, které se přikusovaly k polévce či omáčce. Příprava jídel závisela kromě dostupných surovin také na ročním období a rovněž neděle i svátky měly v průběhu roku v jídelníčku své ustálené místo. Velký význam byl připisován období masopustního veselí a svátkům velikonočním, které byly doprovázeny řadou tradic. Na jednu předvelikonoční neděli, tzv. Družebnou, se např. scházely mladé dívky u společného jídla. Tím často bývala krupičná kaše, vrcholem hostiny byly koláče zvané družbance a na závěr se servíroval zvláštní zákusek z opraženého naklíčeného hrachu, který se podával na dvojí způsob – na sladko posypaný cukrem nebo na slano osolený a opepřený.


VÍTE, JAK SE TATO HRACHOVÁ POCHOUTKA NAZÝVALA?




Otázka č. 2:

Nejsem šťasten Nejsem zoufalý
Bylo to jiné než lze předvídat
Nosiči kufrů Kteří volali
Poslední vagón Bral jej líný spád
Lenivý strašný spád mé slavné řeky Jihu
Necítím nic A cítím nic jak tíhu
Železných kotoučů výhybek na trati
Po které odplouvá
Co mělo zůstati

Nejsem klidný Jen mé vědomí
Chvěje se horkem Z nástupištních střech
Nejhorší láska Která nezlomí
Jenom tu je A jenom čítá dech
Lenivý volný dech těch úst která tu zbyla
Co ještě dál A bílá černá bílá
Vývěsky nádraží ukazující kam
Odcházím z nádraží
A nejdu Zanikám

Jak je to dávno už!
Dávno jak bahno dna
Co od té doby pak
Ach Je jen náhoda


POZNÁTE JMÉNO AUTORA TÉTO BÁSNĚ, POCHÁZEJÍCÍHO Z RODINY ŽELEZNIČÁŘE?




Otázka č. 3:

Dávno je tomu, co vládl hradu mocný pán, letitý vdovec a otec krásné Lidmily, o jejíž ruku se ucházeli mnozí urození mladíci. Ona však měla již dlouho vybráno – její srdce bilo pouze pro statečného a dobrosrdečného, nicméně chudého panoše Ganeluna. Otec proto nechtěl o této lásce ani slyšet, a tak propustil Ganeluna ze služby a vyhnal ho za tmavé noci z hradu pryč. Ganelun se proklínal a toužil po své smrti, když se u něj znenadání objevil velký černý kocour s divoce svítícíma očima a nabídl nešťastníkovi pomoc. Zoufalý Ganelun tak kocourovi přislíbil za sňatek s milovanou Lidmilou svého prvorozeného syna. Brzy nato Ganelun skutečně vyhrál Lidmilu v souboji a slavila se ohromná svatba. Po roce se manželům narodil syn, ale zlý duch v podobě černého kocoura se o něj nepřihlásil. Až když bylo synkovi dvanáct let, ozvala se hrozná rána, až se celý hrad otřásl. Po kocourovi nezůstala ani stopa, avšak syna našli rodiče již mrtvého. Lidmila padla k zemi se srdceryvným výkřikem a Ganelun si roztříštil hlavu o zeď. Ani jeho duch ale nemá pokoje – dodnes prý bloudí hradní zříceninou, hledá černého kocoura a prosí o navrácení syna.


ODHALÍTE, NA KTERÉM HRADĚ, KTERÝ BYL POSTAVEN PRAVDĚPODOBNĚ KE KONCI 13. STOL., SE ODEHRÁVÁ TATO POVĚST?




Otázka č. 4:

Fěrtušek, pasenec, kasánka nebo předníček – všemi těmito názvy lze pojmenovat nezbytnou součást lidového hanáckého kroje, nošenou ve všední, ale i sváteční dny. Všední varianta tohoto oděvu byla režná a většinou obarvená na modro, aby se rychle neušpinila, zatímco její sváteční obdoba bývala různobarevná, poté s oblibou bílá bavlněná, lemovaná krajkou či jemně vyšívaná. Často byl používán drahý transparentní materiál, bílý s vetkaným bílým vzorem nebo s barevnými či vyšitými barevnými kytičkami nebo červenými proužky. Krátce po 19. stol. se uvádí jiné drahé materiály jako mušelín, organtýn, tyntych, toul, patys nebo šakonet. Místy se tato součást ženského kroje barvou přizpůsobovala liturgické době.


JAK BYCHOM TENTO DÍL ŽENSKÉHO LIDOVÉHO HANÁCKÉHO KROJE NAZVALI DNES?




Otázka č. 5:

Jedním z nejvýznamnějších přerovských rodáků byl bezesporu Jan Blahoslav, který se narodil na Horním náměstí do zámožné českobratrské rodiny 20. 2. 1523. Během svých studií ve slezském Goldbergu získal znalosti latiny, na univerzitě ve Wittenbergu se pak seznámil s Martinem Lutherem a „učitelem Německa“ Filipem Melanchthonem. Po zahraničních studijních pobytech byl roku 1553 vysvěcen na kněze a roku 1557 byl ve Slížanech na Kroměřížsku zvolen biskupem Jednoty bratrské. K jeho nejzásadnějším životním pracím patří překlad Nového zákona, jehož jazyk se stal základem spisovné češtiny a byl pobídkou k překladu a vydání Bible české (tzv. kralické). Coby nejvýznamnější česká kulturní osobnost 16. století se stal prvním představitelem vědeckého ducha v Jednotě bratrské a průkopníkem klasicko-humanistického vzdělání. Jan Blahoslav zemřel 24. 11. 1571 v Moravském Krumlově na následky četných chorob.


VÍTE, KTERÝ AKADEMICKÝ SOCHAŘ JE AUTOREM POMNÍKU JANA BLAHOSLAVA Z ROKU 1923, STOJÍCÍHO V PŘEROVĚ NA HORNÍM NÁMĚSTÍ?




Otázka č. 6:

Přerovské ochotnické divadlo Dostavník vzniklo 1. 12. 1970. Se svou první revuí nazvanou S Dostavníkem kolem světa vyjel soubor na divadelní festivaly a přehlídky již na jaře r. 1971 a domácí divadelní scény s ní objel celkem pětapadesátkrát. Se zkušenými autory a novou mladou krví navázal na bohatou tradici Meopťanky (přerovského estrádního souboru), přičemž k dispozici měl taneční orchestr Metronom s kvalitními zpěváky, balet i mluvené slovo. Úspěšný start a odvaha přivedly ochotníky k rozhodnutí pokusit se o muzikál, jehož vznik by se neobešel bez scénáristy Vladimíra Kotmela, hudebního skladatele Dr. Vladimíra Čecha a textaře písní Josefa Kebzy.


TUŠÍTE, JAK ZNÍ NÁZEV TÉTO WESTERNOVÉ KOMEDIE UVEDENÉ DOSTAVNÍKEM V ROCE 1973?




Otázka č. 7:

O tom, že vymezení hranic úrodné oblasti Hané nebylo vždy zcela snadné a jednoznačné, svědčí rukopisná mapa uložená v přerovském muzeu, která je nejstarším kartografickým zobrazením Hané. Autor, pravděpodobně snad učitel Antonín Přibyl, zhotovil mapu na základě svých znalostí Hané (zejména pak oblasti Kojetínska), hanáčtiny prokázané použitím hanáckých forem zeměpisných jmen (např. Kralece, Biskopice nebo Roketnice), podoby hanáckého kroje a užitím „hanáckých mílí“. Dvojitou čarou autor také vymezil teritorium, kde podle něj žijí „praví Hanáci“ – z větších obcí sem patří Tovačov a Kojetín na východě, Brodek u Prostějova na severu, Vyškov na jihu. Obyvatelstvo pak je pojmenováno podle význačné výrobní činnosti daného území – na východě od Olomouce žijí tragačníci, jihozápadně od Kroměříže zase metlaři, směrem na Kostelec kolomazníci a jižně od Vyškova kopáči.


MEZI OLOMOUCÍ A PROSTĚJOVEM PODLE MAPY ŽIJÍ BLAŤÁCI. JAK SE ALE NAZÝVAJÍ OBYVATELÉ MEZI MĚSTY PŘEROV A HULÍN?




Otázka č. 8:

Na přelomu 50. a 60. let zasáhla tehdejší Československo charlestonová horečka, která vyvolala vznik řady tradicionalistických kapel složených převážně z amatérských hudebníků. Jeden z produktů této módní vlny vznikl také díky iniciativě několika studentů přerovského gymnázia, kteří v té době ani netušili, že začali psát historii kapely, která překročila nejen hranice přerovského regionu, ale dodnes šíří vysokou interpretační úroveň jazzu po celé Evropě. Studentský orchestr, dnes známý pod názvem Academic Jazz Band, se prosadil již v prvních letech své existence – sklízel úspěchy na festivalech doma i v zahraničí a jeho nahrávky se objevovaly v rádiu i televizi. V současnosti zaujímá AJB na české hudební scéně významné postavení, neboť se jako jediný věnuje výhradně revival stylu raného swingu.


UVEĎTE ROK ZALOŽENÍ ACADEMIC JAZZ BANDU A PŮVODNÍ NÁZEV TOHOTO HUDEBNÍHO USKUPENÍ.




Otázka č. 9:

Tento moravský teolog, buditel a kněz (1804-1868) začal lidové písně sbírat ještě jako student. Materiál sbíral po celé Moravě, ale i na Opavsku a Těšínsku, kde čeština neustoupila polštině, i ve slovanských osadách v Rakousku. Po špatných zkušenostech s pomocníky dělal veškerou práci sám. Lidové zpěváky zval na faru nebo do hospody, kde je poslouchal a zapisoval melodie i texty. Snažil se vše zachovat tak, jak to slyšel, někde pouze očistil dialekty, aby ve slovácké písni nebyly hanácké koncovky apod. Jeho monumentální sbírka moravských národních písní patří k základním pramenným dílům naší folkloristiky. Představuje velký průřez nepřeberným bohatstvím české lidové poezie a zpěvu na Moravě v době, kdy venkovský život ještě nebyl dotčen společenskými změnami ani pozdějšími vlivy umělé kultury. O důkladnosti jeho sběratelské práce svědčí fakt, že jen velmi málo moravských písní obsažených ve sbírkách jiných autorů chybí. Za svůj život údajně shromáždil neuvěřitelných 2361 skladeb.


O KTERÉM VÝZNAMNÉM SBĚRATELI LIDOVÝCH PÍSNÍ JE ŘEČ?




Otázka č. 10:

Tělocvičná jednota Sokol v Přerově vznikla jako jedna z nejstarších na Moravě, v době, kdy ještě musela zápasit s řadou vžitých předsudků vůči fyzickému cvičení. Poměrně úzkou členskou základnu, která v době založení čítala 88 členů, se podařilo poměrně záhy rozšířit zejména díky nadšení prvního starosty Františka Štěpky, k čemuž přispěla pravidelná veřejná cvičení v Michalově. V podmínkách Rakouska-Uherska se však národní charakter jednoty setkával s řadou překážek. Roku 1876 byl Sokol rozpuštěn a až do roku 1889 nesměl užívat svého názvu. Přestože jednota již roku 1878 svou činnost obnovila, její oficiální název zněl Tělocvičná jednota Přerov. Zájem o sokolskou činnost pak ještě více vzrostl v 90. letech, kdy se do cvičení zapojily také ženy, zpočátku v samostatném Vzdělávacím a tělocvičném spolku paní a dívek přerovských, později organizovány v ženském odboru Sokola.


DOKÁŽETE SPRÁVNĚ URČIT ROK ZALOŽENÍ TĚLOCVIČNÉ JEDNOTY SOKOL V PŘEROVĚ?




Všechny odpovědi musí být zaslány nebo odevzdány do čtvrtka 31. března 2016 do 24.00 hodin.


Městská knihovna v Přerově | tisk | nahoru